Zdá se mi, že se ke mě poslední dobou otáčej všichni zády, nic není jako bylo dřív, přiadám si sama, ztrácím se ve svém bludném světe, zůstala jsrm sama nikoho nemám kdo mi pomůže, kdo mě vyslechne a pochopí, stojím u okna a pláču a říkám si proč jsrm sama, proč me všichni opouštěj, myslela jsem, že me potkalo šštěstí, ale zřejme řeklo uhni šlo dál a zůstala mi tu pouze deprese, smůla, pláč samota a prázdno, nemůžu se radovat jako všichni ostatní, chodím po codbě a koukám jak je jaždý štastný jak se raduje a užívá života a já stojám sama zavřená mezi 4 stěnamí a volám o pomóóóćccccccccccccccc! ale nikdo neprichází, nikdo me nechápe, každý se měmu neštěstí pouze směje, a otáčí se zády, jsrm tak sama, jednou se zhroutím a všechno skobčí, asi nemám nárok na stastnej život, možná musím trpet:(
Myslela jsem si, že jsem silná a že zvládnu všechno,,,, ale zřejmě jsem se zase zmílila :'(
